Mohyla Hance a Vrbaty / sobota 4.únor, 2012

Hanc vedel, ze zbloudil, a co nejrychleji se hnal zpet ke Krkonosi. Vzdyt je-li dosud Bartel v zavode, mohl ho zatim predehnat!
Prinutil telo k raznemu vypadu. Ale pocitil, ze musi premahat vic nez unavu. Ze se v nem neco lame, borti, zlovestna uzkost ze neodchazi ze srdce.
Mraz uz zatal do jeho provlhleho tela smrtici spary. Ocelovy, ledovy hrot smrti se dotkl jeho statecneho srdce.
Hanc upadl.
Jeste nabyl dechu a znovu se vztycil. Jeste bojuje.
Brani se vsemi silami duse i tela.
Jde vpred a privolava na pomoc vsechny, ktere ma rad, vsechny, kteri ho maji radi. Mysli na zenu, s kterou se ani nerozloucil. Mysli na dite, ktere se brzy narodi. Privolava na pomoc lasku, kterou byl vzdy silny, lasku k pratelum, k lidem, k horam, k vlasti.
Ale ledovy hrot se nori do prsou.
Srdce krehne, vypovida, trese se.
Vichrice ho znovu porazila.
Skoro ztraci vedomi, ale v mysli zustava povel: Vpred!
Vlece se kus cesty po snehu.
Stale bojuje.
Pak uz je slab, ze nemuze vstat.

...................

Vaclav Vrbata byl stasten, ze mohl priteli prospet v jeho nejtezsi zkousce. Snad ho jeho kabat zahreje, snad mu jeste pomuze, snad od neho odvrati nebezpeci zmrznuti.
Napadlo mu, ze se v ne sam vydava, kdyz se zbavuje teple ochrany uprostred ledove smrsti?
Snad to tusil.
Ale coz mohl nechat kamarada, bratra bez pomoci? Ne! I za tu cenu, ze by podlehl sam!
Mraziva vichrice ho zachvatila.
Ma sjet do Misecek? Hanc vyjel tak potacive. Nema jet radeji za nim, aby mu mohl jeste pomoci, kdyby bylo treba?
Vyjel smerem, kudy odjel Hanc. Ale vanice ho oslepovala. Brzy si nebyl jist, zda jede spravne. Polekal se, ze zabloudil. Poznal, ze objizdi pahorek, kde se setkali. To ho zmatlo jeste vic. Citil najednou, jak je promrzly a zkrehly. Ale ani na chvili nelitoval, ze se pokusil Hance zachranit.
Nahle se zdesil. Ve vanici pred sebou spatril zabodnuty par lyzi. Poznal v nich lyze Hancovy.
Ten objev byl pro nej hrozny. Jsou-li zde lyze, kde je ubohy Hanc? Pokusil se po nem patrat. Zoufale vyjizdel na ruzne strany a opet se vracel k lyzim. Snazil se proniknout zrakem vanici, ale patral marne.
Vaclav Vrbata byl silny a zdatny a nebyl unaven zavodem. Ale pomalu jej sily opoustely. Zdeseni ze zmizeni pritele ho ochromovalo.
Taz smrt, ktera zahubila Hance, zsatavila se i u neho.
Zapasil s ni do posledniho okamziku, kdy myslel, ze se dovola, ze se jeste setka s Bohumilem.
A nakonec, verny az k smrti, klesl tam, kde cekal bud priteluv navrat, nebo zachranu: k lyzim Bohumila Hance.
Tam ho nasli mrtveho.

....................

Jako nejjasnejsi souhvezdi zari k nam z vichric a bouri tehdejsiho narodniho boje dve jmena: Hanc a Vrbata. Tezce by se prohresil na dnesku i na pamatce obou reku, kdo by rekl, ze jejich smrt byla marna.
Bohumil Hanc dal slovo, ze radeji padne, nez by se vzdal. Byl muzem a vojakem, ktereho poslal pokorovany cesky narod do mezinarodniho utkani. Nehnal ho vzdor ani tvrdohlavost. Vedel za jak velkou vec bojuje. Nepodlehl slabosti, zapasil do posledniho dechu proti sile nepremozitelne. Ale nevzdal se. Neoblomna jeho vytrvalost stala se vzorem skalopevne narodni tvrdosti v ceste za vytycenym cilem, pro slavne jmeno naroda.
Stejne tak se stal Vaclav Vrbata prikladem obetavosti, ktera pohrda i vlastnim zivotem, kdyz muze pomoci druhovi a kdyz jde o nadosobni cil. Musel vedet, ze mozna padne spolu s Hancem. Ale volil a rozhodl se. Vkrocil neznamy na skvelou drahu mistra Hance. Mohl z ni ustoupit, vyhnout se, volit jinak. Ale Vrbata se zachoval jako bohatyr, hodny sveho velkeho druha. Pravem je jeho jmeno vyryto do desek i do nasich srdci vedle Hancova.
Bohumil Hanc a Vaclav Vrbata se zaslouzili o velkou a krasnou tradici naseho sportu a jejich jmena patri na nejcestnejsi stranku jeho minulosti. Zapsali se tam svou hrdinskou, obetavou smrti. Zustanou tam proto navzdy ziva. A jejich pamatce patri laska nas vsech.

(Frantisek Kozik, Synove hor)

V kraji Karoliny Svetle II / sobota 28.leden, 2012

Cesta do mlhy / středa 18.leden, 2012

Kdyz jde clovek stale rovne, daleko nedojde.

(Antoine de Saint-Exupery, Maly princ)

Zahalena kralovna / pondělí 9.leden, 2012

Jestli chces, aby se ti splnily sny, nesmis dlouho spat.

Zapadni fronta prichazi / pondělí 2.leden, 2012

Mesic padlych velikanu / čtvrtek 22.prosinec, 2011

Sbohem tato, sbohem pane prezidente.

Kouzlo noci II / čtvrtek 15.prosinec, 2011

Peklo severu / sobota 10.prosinec, 2011

Verte na zazraky.

(Regina Brett)

V kraji Karoliny Svetle / pondělí 5.prosinec, 2011

Konecna stanice II / sobota 26.listopad, 2011

V zivote jsou cesty, po kterych je treba jit az do konce, i kdyz vedou do pouste.

(Frank Thiess)

RSS redakčního systému Azael